Vložkování studní


Nejčastějším způsobem je vložení menších skruží do stávajících a vysypání vzniklého mezikruží štěrkem. Obvykle se tyto práce provádějí na záchranu studní, které byly zapaženy dělenými skružemi, tzv. segmenty. Tyto dělené skruže nejsou na studny konstrukčně vůbec vhodné, protože po jejich osazení vzniká velké množství spár a otvorů, kterými se dovnitř studny dostávají nečistoty z okolí. Navíc většina použitých skruží obsahuje z výroby velice málo cementu, takže po několika desetiletích (zejména v mírně kyselé vodě) se jedná spíše jen o písek slepený vodou. Povrch pak připomíná vymývaný beton a v částech studny trvale pod vodou je často možné segment ulomit rukou. Spárování v podstatě nemá smysl, neboť spárovací hmota v krátké době odpadne i s kusem segmentu. Vzhledem k poskládání segmentů na sebe (domino) dochází po destrukci jednoho nebo dvou dílců k sesutí celé studny. V případě, že se při revizi studny přijde na výrazné poškození skruží a nedošlo dosud k vypadnutí segmentu, je možné studnu zachránit. S těmito pracemi není dobré otálet, zejména na jaře dochází k velkému množství sesuvů studní.

Nejprve je nutné zcela odstranit veškerou výstroj studny, vyřezat případné traverzy a upravit napojení čerpadla (dle použitého materiálu trubek). Mezi vnější stěnou vložkovací skruže a původními skružemi, je obvykle mezera jen několik centimetrů (nejčastěji se používají skruže o vnitřním průměru 80 cm a výšce 1 metr). Problém může způsobit i ovalita studny, takže při revizi je velice důležité rozhodnout se pro vhodný průměr vložkovacích skruží. První skruž, spuštěná na vyčištěné dno se usadí do roviny tak, aby mezikruží mělo po celém obvodu stejnou šířku. Ve většině případů stačí poskládat skruže do výšky lehce nad běžnou úroveň hladiny ve studni. Na obsypání skruží je nejvhodnější kulatý kačírek, který zcela vyplní prostor mezikruží a časem si nesedá.

Po zasypání štěrkem je nutné celou studnu znovu vyčistit a dezinfikovat. Pak už zbývá jen znovu osadit a zprovoznit čerpací zařízení.

V případě, že již došlo k vypadnutí jednoho nebo několika segmentů, bývá často nemožné zachránit studnu v původní hloubce. Navíc další vypadávání je velice rychlé, obvykle v řádu dnů (záleží na okolní hornině). Pokud je taková studna v blízkosti domu, může po jejím spadnutí dojít k poškození základů domu. Obvykle zbývá jen studnu co nejrychleji zasypat. Pokud dojde k náhlému silnému zakalení vody, nebo jsou od studny slyšet duté rány, je třeba co nejrychleji zavolat odbornou firmu. Nejlepším řešením je prevence a dodržování kontroly studny v doporučeném intervalu 5 až 7 let. Největší riziko hrozí u studní zanedbaných nebo tam, kde jejich čištění neprovádí studnaři, ale jen „čističi studní“.